Průběh dopingové kontroly

Napsal Marek Vávra dne 3. květen 2005.

Antidoping

Napsal ČSTV dne 5. srpen 2004.

Základy kanoistiky - kapitola 12

Napsal Administrátor dne 27. duben 2000.

12. NĚKTERÉ DALŠÍ VARIANTY VODÁCKÉHO SPORTU

   Vodní toky, peřeje, vodopády, horské potoky, jezera, mořská pobřeží a dokonce i mořská hladina v blízkostí arktických ledovců lákají atraktivitou i vysokým stupněm svého rekreačního potenciálu mnoho vyznavačů kanoistiky. Specifickým podmínkám pak odpovídají i různé varianty a aplikace vodáckého sportu. Setkáváme se s turistikou na vodních plochách jezer a mořského pobřeží, s jízdou na příbojových vlnách, s využíváním vodních válců na horských řekách nebo v umělých kanoistických kanálech k akrobatickým prvkům, či se sjížděním kataraktů, se skoky z vodopádů. V bazénech se hraje s míčem na kajacích na dvě branky "kanupolo". Různým aktivitám pak odpovídá i použitá výzbroj a výstroj.

Vodní turistika na vodních plochách
   Vodní turistika na vnitrozemských jezerech či v příbřežním mořském pásmu tvoří specifickou součást vodní turistiky, která se odlišuje jak charakteristikou využívaných lokalit, tak především výběrem lodí a ostatního materiálu pro tuto činnost (obr. 87). Lodě jsou konstruovány s pevnou palubou, nakládacími otvory a často bývají opat

řevy doplňujícím vybavením - kormidlo, pomocný stěžeň s ráhnem a plachtou (takeláž), vyrovnávacím plovákem (katamarán) a dalším. Vícedenní putování vyžaduje i použiti systému speciálních kónických nepromokavých pytlů a dalších zavazadel. Lodě jsou opatřeny držáky pro navigační pomůcky (kompas, mapa atd.). Materiály jsou dnes většinou polyetylény. Ty vydrží i občasný otěr o ostré pobřeží. Nafukovací plavidla mají horší hydrodynamické vlastnosti a skládací lodě typu Klepper jsou poměrně křehké. Otvory lodí jsou zakryty krycí dekou. Lodě pak umožňují provedení eskymáckého obratu i s naloženou bagáží.

Surfování v příbojových vlnách
Velké příbojové vlny na mořském pobřeží bývají využívány pro surfování i k akrobatickým prvkům. Pohyb v mořském příboji je poměrně obtížný a vyžaduje značné zkušenosti. Metodika nácviku a popis techniky jsou důkladně zpracovány v zahraniční literatuře přímořských států. Studium této literatury pomůže předejít případným nehodám v silné příbojové turbulenci. Zvládnutí síly mořských vln dovolují jak surfování (obr. 88) po náběžných hranách rolujících mas vod, tak i využití vznikajících vodních válců pro různé akrobatické prvky (obr. 89).Důležitým předpokladem pro pohyb v příboji je spolehlivá dovednost eskymáckých obratů.

Rodeo a akrobacieve válcích
Velmi populární je hraní ve vlnách a válcích vodních toků. Speciálně konstruované lodě umožňují využít padající a rotující hmotu vody pro zamáčknutí ploché paluby a provádění různých obratů a lopingů (obr. 90). Využíváním vodních válců a dalších útvarů, které dříve vodák projížděl pokud možno rychle a rovně, lze uskutečnit díky nové technologii výroby lodí, ale i dalšího vybavení - vesty, přilby, krycí deky, pádla. Samozřejmostí je eskymácký obrat a odpovídající záchrana.

Skoky
   Projíždění peřejí, kaskád a kataraktů vrcholí skoky z menších či větších vodopádů. Nutná je precizní prohlídka a posouzení místa skoku, zvláště možnosti odjetí z vodních útvarů pod vodopádem, dále spolehlivá záchrana a opět dokonalá dovednost eskymáckých obratů (obr. 91 ). Pro hladký výjezd je nutný záklon jezdce, mírně zvednutá příď a dostatečný výtlak lodi. Skoky je možné trénovat i v plaveckých bazénech s dopomocí.

 zpět na obsah

UNIVERSITA KARLOVA, Praha 1998
Bronislav KRAČMAR, Milan BÍLÝ, Petr NOVOTNÝ

Základy kanoistiky - kapitola 11

Napsal Administrátor dne 27. duben 2000.

11. VODNÍ TURISTIKA

Vodní turistiku chápeme v nejširších souvislostech jako formu turistiky spjatou se specifickým, zde vodním prostředím, které z ní vytváří jednu z nejatraktivnějších pohybově rekreačních aktivit, dobře dostupnou pro většinu celé populace. Díky intenzivnímu působení přírodního prostředí (voda, sluneční záření, klimatické změny) dochází k výraznému rekreačnímu efektu.

• Vodní turistika je tvořena třemi základními složkami:

• specifickou pohybovou činností,
• kulturně poznávací činností,
• odborně technickými dovednostmi a znalostmi.

Pohybová činnost
   Jedná se o pohybovou aktivitu, jejímž obsahem jsou návyky a dovednosti, získané při vodáckém výcviku. Pohybová činnost může být různé intenzity, závisející především na charakteru zdolávání konkrétního terénu. Jednotlivé prvky pohybové činnosti na vodě popisují kapitoly Technika pádlování a Technika jízdy.

Kulturně poznávací činnost
   Předmětem kulturně poznávací činnosti je cílené, komplexní poznávání oblasti, ve které se pohybujeme. Získáváme přehled zeměpisný, přírodovědný, kulturní a hospodářský, ke kterým přistupuje poznávání ekologie dané oblasti. Kulturně poznávací činnost je specifickou složkou, která vodní turistiku odděluje od všech ostatních aktivit, spojených s vodním prostředím.

Odborně technické dovednosti a znalosti
   Odborně technické dovednosti dovolují vodnímu turistovi řešit problémy s materiálem, opravovat loď, stavět stan, vařit v přírodě apod.
   Vodní turistika je tradičně rozdělována na formy krátkodobé a dlouhodobé.
Krátkodobou formou vodní turistiky rozumíme vodáckou akci nepřesahující rámec víkendu, resp. dvou dnů. Obsahem bývá sjíždění takových vybraných úseků vodních toků, které mají optimální vodní stav a svoji technickou náročností jsou přiměřené pro účastníky akce. Na území ČR jsou využívána období jarního tání sněhu, přívalových vod při průtržích, či vysokého vodního stavu v potocích a říčkách při podzimním vypouštění rybníků. Při víkendových akcích na jaře a na podzim bývají k přenocování využívány noclehárny a sokolovny.
   Příprava krátkodobé formy není tolik náročná. Je důležité mít připravenou náhradní variantu pro případ změny vodního stavu.
    Při krátkodobé formě bývají sjety úseky s vyšším stupněm obtížnosti. Je nutné zajistit zdárný průběh a bezpečnost akce. Na toky vyšší obtížnosti je nevhodné vyplouvat osamoceně. V nebezpečných situacích nastupuje díky vědomí osamělosti deprese a při zvrhnutí chybí loď, která by mohla poskytnout pomoc.

Dlouhodobé formy vodní turistiky

   Jedná se o vodácké akce převážně v době dovolených a prázdnin. Jsou náročnější než formy krátkodobé jak při plánování a přípravě, tak při vlastní realizaci akce. Vyspělost účastníků v kanoistice bývá menší, jedná se o rekreanty či účastníky dětských putovních táborů. Tábořiště a kempy u vodních toků jsou v prázdninových měsících přeplněny, vznikají potíže v dopravě, zásobování, někdy i při vlastní plavbě. Zajištění ubytování, dopravy, stravy apod. v době soustředěného rekreačního provozu vyžaduje dlouhodobější plánování, zahrnující organizační zajištění tábora či dovolené, vyžadující bezpodmínečně:

• výběr řeky (obtížnost, tábořiště, nákup, jakost vody, dopravní dostupnost, krajinná a kulturní atraktivita);
• rámcový program vybudovaný na základě zkušenosti, resp. studia kilometráží a Původců ( především u zahraničních řek), s programem náhradním pro případ horších klimatických podmínek či změny charakteristiky řeky, program je vhodné rozpracovat na jednotlivé dny,
• u putovního tábora výběr účastníků (plavci!) a vedoucích (odborná licence). Materiální zajištění, projevující se v odpovídajícím technickém stavu materiálu a v přiměřenosti výběru vodácké výzbroje a výstroje pro určenou skupinu a vybraný vodní tok ( lodě, pádla, opravy, vaření, stany, osobni věci, záchranné prostředky, ...).

   Doprava materiálu je omezující, musíme-li využít vlakové spojení. Lodě je nutno poslat s předstihem, polohy stanic odbavujících lodě (do 35 kg hmotnosti) limitují výběr startovního a cílového místa. Opačným případem je neustálá přítomnost autobusu či aut s vlekem. Lodě mohou jet "nalehko" bez bagáže, akce je mobilnější a je možno využít úseků několika řek. Zde odpadá putovní charakter zájezdu.

   Táboření. Při putovních akcích využíváme kempů a tábořišť v okolí řeky. Volné táboření je ve střední Evropě natolik omezeno vyhláškami, že je nepovažujeme za reálné (srovnej s volným tábořením ve skandinávských zemích). Je vhodné při plánování akce s početnější skupinou táboření předem objednat. Je nutné zajistit ostrahu či uložení mater

iálu před zcizením.

Při stravování se klade hlavní důraz na snídaně a večeře. Na dobu jízdy je nutné mít připraveno jedno nebo více menších svačin, sestávajících se z trvanlivých potravin. Pitný režim by měl odpovídat celodennímu fyzickému výkonu, pobytu na vzduchu a slunci. Hlavním jídlem bývá večeře - buď jako součást programu uvařená vlastními prostředky nebo jako stravování v restauračních zařízeních. U dětských vodáckých táborů se stravování organizuje společně, odpovídá tomu i vybavení na vaření a způ

sob zásobování (nutno zajistit předem zvláště v menších obcích).

Režim plavby. Při vodáckých táborech je nutno dbát specifik a věkových zvláštností účastníků. Časová kalkulace proto vychází z cestovní rychlosti (spád řeky, vodní stav, rychlost proudu, překážky, počasí, směr a síla větru, velikost a vyspělost skupiny, typy lodí). Tu tedy nelze přesně určit. Na tekoucí vodě se může pohybovat od 4 do 12 km/h. Maximální pobyt na řece i s přestávkami je limitován v rozmezí od 8.30 do 17.00 hodin. Je nutno kalkul

ovat s rezervou (úraz, opravy, poznávací činnost, ...).

zpět na obsah

UNIVERSITA KARLOVA, Praha 1998
Bronislav KRAČMAR, Milan BÍLÝ, Petr NOVOTNÝ

Základy kanoistiky - kapitola 10

Napsal Administrátor dne 27. duben 2000.

10. VODNÍ SLALOM A SJEZD

   Tratě vodního slalomu se vytyčují na úsecích řek nebo umělých slalomových drahách různých obtížností (obr. 86). Délka trati nesmí být kratší než 300 metrů a nesmí být delší než 600 metrů (měřeno od startu do cíle střednicí řeky) a musí obsahovat přírodní nebo umělé překážky. Na trati se vytyčuje 20 - 25 branek. Branky jsou široké 120-350 cm, jsou tvořeny dvěma tyčemi pruhovaně natřenými. Zelenobílé branky se projíždějí po směru proudu, červenobílé proti směru proudu. červenobílých musí být minimálně 6. Branky jsou opatřeny čísly, která jsou u protivodných (červenobílých) branek přeškrtnutá. Hodnotí se čas, za který závodník projede vytyčenou trať a správný způsob projetí branek. Za nesprávné projetí jsou k času připočítávány trestné vteř

iny (body). Při dotyku tyče nebo tyčí branky se připočítávají 2 vteřiny, při neprojetí branky nebo při chybném projetí (v opačném směru, úmyslné odhození tyče) se závodníkovi připočítává 50 trestných bodů. Závodníkovi, který projel jednu branku vícekrát se vždy počítá nejhorší průjezd. Branky se musí projíždět ve stanoveném pořadí. Závodí se ve dvou jízdách, jejichž výsledky se sčítají. Výsledek závodu je tvořen součtem časů a trestných bodů v obou kolech. Dosažený čas se převádí jednoduchým způsobem na body a k nim se připočtou trestné body.

(Například závodník docílil času 1 minuta, 45 vteřin, I 8 setin = 105,18 bodů, dotkl se tří branek = 6 trestných bodů, výsledek jízdy je 105,18 + 6 = 111, I 8.). Závody ve vodním slalomu se vypisují v těchto kategoriích:

• KI muži
• K I ženy
• C 1 muži
• C2 muži

Lodě	K1	C1	C2
nejmenší délka nejmenší šířka nejmenší hmotnost	400 60 9	400 70 10	458 80 15

    Kajaky jsou lodě s palubou, které musí být poháněny dvojitým pádlem. Závodník v nich sedí. Kanoe jsou lodě s palubou, které musí být poháněny pádlem s jedním listem. Závodník v nich klečí.

   Na všech důležitých závodech se jezdí systémem kvalifikace-

finále, kdy do finále postupuje prvních patnáct (v kategorii K1 muži 20) lodí v každé kategorii. Při mistrovstvích republiky a mistrovstvích světa se vypisují závody družstev. Družstvo tvoří tři lodě, které absolvují trať ve společném čase (měří se start prvního a cíl posledního závodníka). Úsek od poslední branky do cíle musí závodníci projet v rozmezí 15 vteřin.Sjezd

    V závodech ve sjezdu na divoké vodě se hodnotí pouze dosažený čas. Závodí se na úsecích řek různých obtížností a délek. Maximální délka sjezdu je dle pravidel taková, kterou lze absolvovat do 30 minut. Soutěží se zpravidla v jedné jízdě. Závody ve sjezdu jsou vypisovány ve stejných kategoriích jako ve slalomu, tzn. K1 muži a ženy, C 1 muži a C2 muži. Na mistrovstvích republiky a světa se opět vypisují závody tříčlenných družstev.

Lodě	K1	C1	C2
nejmenší délka nejmenší šířka nejmenší hmotnost	450 60 10	430 70 11	500 80 18

Kormidlové zařízení není dovoleno.

Nákres trati pro závody ve vodním slalomu
na umělém slalomovém kanálu v Praze Tróji.
Obr. 86

zpět na obsah

UNIVERSITA KARLOVA, Praha 1998
Bronislav KRAČMAR, Milan BÍLÝ, Petr NOVOTNÝ

Základy kanoistiky - kapitola 9

Napsal Administrátor dne 27. duben 2000.

9. RYCHLOSTNÍ KANOISTIKA

V rychlostní kanoistice se závodí na krátkých a dlouhých tratích a v maratónech

. Závody se konají na vodě stojaté, popřípadě na vodě velmi mírně proudící. Závody v maratónech se jezdí na vodách přírodních s přírodními i uměle vytvořenými překážkami. Krátké tratě

Ženy startují na kajacích v závodech na 200 a 500 metrů, na MS v KI a K2 v závodech na 1000 metrů . Start závodů je hromadný, každá loď má vyhrazenu jednu dráhu 9 metrů širokou. V jedné rozjížďce

startuje 9 lodí.

Dlouhé tratě

V současné době se vypisují závody na 5 km pro muže i ženy pouze jako národní soutěže. Trať závodu může být přímá nebo s obrátkami.

Vytrvalostní závody

Mistrovství světa v

maratónu (42 km) se pořádá odděleně od MS na krátkých tratích. Start je hromadný, na trati jsou zpravidla zařazeny tři přeběhy 200 metrů dlouhé. Startují muži i ženy.

Lodě

Na kanoích se pádluje jednolistovým pádlem, závodníci klečí na koleně zadní nohy. Stehno a holeň svírají 90 stupňů. Přední noha je mírně pokrčena a chodidlo je v jedné ose s klečícím kolenem (obr. 84).

Na kajacích se pádluje dvoulistým pádlem. Závodníci v lodích sedí s pokrčenými nohami zapřenými o opěrku. Kajaky bývají vybaveny kormidlem (obr. 85).

zpět na obsah

UNIVERSITA KARLOVA, Praha 1998
Bronislav KRAČMAR, Milan BÍLÝ, Petr NOVOTNÝ