Základy kanoistiky - kapitola 4 - TECHNIKA JEDNOTLIVÝCH ZÁBĚRŮ NA KAJAKU

Napsal Administrátor dne 27. duben 2000.

    TECHNIKA JEDNOTLIVÝCH ZÁBĚRŮ NA KAJAKU

    Výčet nejdůležitějších záběrů

• záběr vpřed (přímý záběr)
• široký záběr od přídě
• široký záběr od zádě
• zpětný záběr
• přitažení
• závěs

   Sezení v kajaku
    Pro dobré ovládání kajaku je důležité, aby kajakář byl pevně spojen s lodí. Sedačka by proto měla být pevná a těsná. Výhodná je profilovaná sedačka se zvýšenou zadní plochou nebo opěrkou. Kolena jsou zapřena o palubu a boky lodi, chodidla se opírají o přední opěrku. Pevné sezení umožňuje snadnější a dokonalejší ovládání lodi při pádlování.

    Pádla
    Délka používaných pádel (obr. 43) je závislá na zvoleném typu lodi (při vyšším kajaku je třeba zvolit delší pádlo), výšce postavy (přesněji délce rozpětí paží a výšce trupu). Pro běžnou orientaci při výběr délky pádla je rnožné zvolit následující test. Kajakář drží pádlo nadhmatem na hlavou, žerď se opírá o temeno hlavy. Úhel v loketním k

loubu by měl být 90 stupňů vzdálenost rukou od listů by měla být přibližně 1 5-20 cm dle výšky lodi.
Listy pádla jsou proti sobě natočeny v rozmezí od 70 do cca 90 stupňů. Dle natočení listů se rozlišují pravá a levá pádla.

    Záběr vpřed
    Zvládnutí techniky záběru vpřed je výchozím předpokladem nejen pro úspěšné zvládnutí dalších záběrů, ale i celkového pohybu na kajaku (obr. 44).

    Rozlišují se tři fáze záběru:

• zasazení
• tažení
• vytažení a přenos

• Zasazení
  Kajakář sedí ve vzpřímené poloze, trup je mírně nakloněn vpřed. Spodní (tažná) paže je natažená, horní (tlačná) je pokrčená, ruka je přibližně ve výšce očí. Ramen jsou vytočena do směru záběru. List se zasazuje těsně u boku lodi. Je důležité dbát na to, aby zasazení bylo provedeno měkce, bez tzv. cákání, při kterém dochází vlivem špatně nastaveného listu, nebo vlivem předčasného zatažení k odtržení vody od záběrové plochy listu.
• Tažení
  Vlastní tažení se provádí těsně u boku lodi po přímé dráze. List pádla je celou dobu tažení pod vodou. Při zahájení tahu je spodní paže napjatá, tah je prováděn rotací ramen a částečně trupu. V druhé části fáze tažení se spodní paže pokrčuje a dotahuje pádlo k tělu. Horní, tlačná paže se pohybuje z výchozí polohy vpřed téměř po přímce přibližně ve výšce očí. Ruka svírající žeď při tlaku uvolňuje sevření.
• Vytažení a přenos
  Fáze tažení je ukončena vytažením pádla u těla šikmo stranou, aby nedošlo k odhození vody. Při vytahování listu z vody klesá horní paže k hladině k zahájení záběru na opačné straně. Ve fázi přenosu dochází k přetočení pádla v tzv. volné ruce, a tím k nastavení listu k dalšímu záběru.

    Široký záběr od přídě
    Široký záběr od přídě (jindy též obloukový či zametání) je jedním z nejčastěji používaných řídících záběrů. Slouží jednak ke korekci směru, jednak k roztáčení lodi. Ve fázi zasazení je trup mírně předkloněn, spodní paže natažená vpřed, horní pokrčen, před tělem, ruka je přibližně ve výši prsou. List je zasazován co nejblíže u špičkykajaku (obr. 45).

    Ve fázi tažení rotací ramen a trupu vede spodní natažená paže list pádla po dráze oblouku co nejdále od boku lodi ( paže je natažena po celou dobu). Horní paže se v průběhu záběru natahuje stále ve stejné výši. Vytažení pádla z vody se provádí dle potřeby bud' u těla nebo až u zádě kajaku. Pro správně technicky provedený záběr je nutné dbát na to, aby nedocházelo k většímu předozadnímu a stranovému pohybu trupu, což má většinou za následek rozhoupání lodi.

    Široký záběr od zádě
    Používá se k otáčení nebo roztáčení lodi. Záběr vychází ze vzpřímené polohy trupu, ramena jsou vytočena na stranu záběru. Obě ruce jsou nad vodou u boku lodi. Spodní paže je napjatá, horní mírně pokrčená. List je pokládán na vodu u zádi lodi nezáběrovou plochou s mírně zvednutou přední hranou.
    Rotací ramen a trupu je záběr veden přes nataženou spodní paži po obloukové dráze vpřed. Horní (přední) ruka udržuje žerď pokud možno co nejníže. Záběr se opět ukončuje dle potřeby. Obecně platí, že čím blíže k přídi je list vytahován z vody, tím je otáčení účinnější, ale více se ztrácí rychlost kajaku (obr. 46).

    Záběr vzad
    Používá se k náhlému zastavení lodi, k couvání, ke změně směru jízdy (ovšem za cenu velké ztráty rychlosti). List se zasazuje za tělem kajakáře nezáběrovou plochou, ramena a trup jsou vytočeny na stranu záběru, spodní paže je natažená, horní pokrčená s loktem ve výši ramene. Vlastní záběr je veden podél boku lodi rotací horní části trupu (obr. 47).

    Přitažení
    Přitažení je řídící záběr, kterým se provádí boční posun nebo natočení lodi (popis je obdobný jako popis přitažení na C2). V klidu se na kajaku používá většinou jako průpravné cvičení. V praxi lze přitažení využívat např. k posunu lodi při přistávání u břehu (obr. 48).

    Závěs
    Závěs patří k nejrozšířenějším řídícím záběrům v současném pojetí jízdy na kajaku. Slouží k otáčení nebo natáčení lodi při jízdě bez větší ztráty rychlosti (obr. 49).
    Základní provedení závěsu vychází ze vzpřímené mírně předkloněné polohy trupu, ramena jsou vytočena do směru závěsu. Těžiště těla je přenesen

o k boku lodi, trup je mírně vykloněn. Spodní paže je mírně pokrčena. Ruka horní pokrčené paže přibližně ve výši čela, loket směřuje dopředu a dolů. List je zasazen dále od lodi. Jeho mírné natočení záběrovou plochou k přídi určují zápěstí. Kajak se otáčí kolem místa, kde je zasazen list. Při aktivním způsobu provedení závěsu se list pohybuje směrem k přídi. Spodní paže se postupně natahuje, otočením zápěstí navazuje záběr vpřed. Zasazení listu určuje poloměr otáčení kajaku. V podstatě rozeznáváme dva krajní způsoby provedení: závěs u špičky a závěs prováděný od zádi. Závěs u špičky otáčí loď po větším poloměru.
    Závěs prováděný od zádi slouží k otáčení lodě o menším poloměru. Trup se při tomto provedení mírně zaklání a vytáčí na stranu závěsu. Spodní paže směřuje natažená vzad, horní je ve velké flexi s rukou nad temenem hlavy, loket směřuje dopředu a dolů. List je otevřen záběrovou plochou k přídi.

   Hlavní zásady při pohybu v náročnějším vodním terénu:

• loď by měla mít vždy větší rychlost než proud, je lépe ovladatelná a bezpečnější
• při pohybu v proudu je třeba vždy dodržovat správný náklon lodi, dno lodi musí být náklonem nastaveno proti proudu
• pádlo je třeba mít neustále v záběru, nebo připravené na záběr, jen tak je možné reagovat na měnící se podmínky jízdy.
  Podrobnější popis jednotlivých zásad je rozveden v kapitole Řešení nejčastějších situací při pohybu ve vodním terénu.