Závěs a přitažení


s listem pádla před těžištěm lodi točí na ruku, vzadu se používají jen výjimečně. Příčně posunují loď směrem k pádlu.

Závěs a přitažení jsou hned po záběru dopředu tím nejhůř prováděným záběrem u turistických vodáků. Proto se mu budeme věnovat podrobně.

Závěs: Pádlo směřuje jako kormidlo přední hranou od lodi. Horní ruka je nad hlavou, dolní ruka téměř natažená. Čím víc dostaneme horní ruku za hlavu, tím víc je list pádla vpředu a záběr je účinnější. Kdy pádlo vkládáme blízko a kdy dál od lodi si řekneme později.

Přitahování: Zatímco závěs je pasivní záběr, přitahování je jeho aktivní obdoba. Natáhneme se, vložíme pádlo do vody dál od lodi a přitahujeme vodou k sobě, jako bychom hrnuli vodu pod loď. Zpět se pádlo může vracet vodou nebo venku z vody a nebo přitažení může pokračovat přímým záběrem.

Terminologie, co je závěs a co je přitažení, se někdy chápe trochu rozdílně, navíc v angličtině, ve které jsou publikovány originály zdrojových knih, je na obojí jeden pojem.

U přitažení, narozdíl od závěsu, se nedá říct, že by pádlo bylo v určitém úhlu k lodi - úhel se mění. Záleží to na intenzitě: Při důrazném přitažení začneme jakoby ze závěsu s vytočeným trupem a pádlo se pohybuje proti směru jízdy přední hranou od lodi. Při malém přitažení při jízdě se pádlo pohybuje dozadu a přední hrana listu směřuje k lodi.




Závěs háčka - pádlo držíme listem dopředu šikmo od lodi. Ve větším proudu i vedle lodi.


Závěs na C1




Pro menší a slabší háčky není chybou mít horní ruku méně za hlavou a táhnout víc tělem než rukama



Závěs háčka


Přitažení přídě. Pádlo zasadíme do vody dál od lodi a táhneme k sobě, můžeme opakovat nebo přejít do přímého záběru.


Závěs zadáka: Zadák natáhne spodní ruku dopředu a přitahuje předek lodě na svou stranu. Tento způsob je účinnější na lodích, kde sedí posádka blízko sebe - slalomová C2, Orinoco, Canoah Amerika a podobně. Ale i na lodích se sezením na koncích je možné takto točit.


IMG_0364

Závěs zadáka

IMG_1742
Přitažení zadáka. Pro zatáčení je list pádla vpředu, celkem výjimečně si zadák může přitáhnout celou loď nebo záď v příčném směru, v tom případě může být pádlo vzadu.



Typy závěsu a přitahování, Duffkův záběr


Při závěsu a přitažení můžeme mít pádlo rozdílné poloze podelném směru i v kolmém na osu lodi:
Podélně - víc nebo méně vpředu:

Čím blíž je list pádla špičce lodi, tím je přitažení a závěs efektivnější, ale také namahavější.

  • Pádlo vedle těla s nataženýma rukama, takže je možné se o ně opřít s větší silou, ale točení je méně účinné. K tomuto způsobu se vrátíme v kapitole o náklonech - používá se totiž tam, kde se chceme pověsit za proud a nechat se táhnout směrem na ruku dolů.







  • Pádlo našikmo: můžeme podpořit podtočení zádi záklonem, ale veškerou sílu pro “zavěšení se” do proudu nebo protiproudu musí udržet pokrčené ruce. Nejlepší a fyzicky zdatní kanoisté vyvinou plnou sílu na pádlo i s tím, že horní rukou pokrčenou nad hlavou a dolní rukou nataženou dopředu zvýší dosah a efektivitu závěsu - list pádla je u přídě lodi. Toto je standardní slalomářský způsob na točení do branek.
  • Extrémní úhel pádla začal používat český závodník Milo Duffek a říká se mu proto Duffkův záběr. Horní ruka není nad hlavou, ale ještě níž někde u brady, pádlo tak dosáhne dál, aniž by se jezdec musel naklánět dopředu. Dosáhnout tak výrazně dopředu je nutné na C1 a případně na lodi s jezdci u sebe, na C2 staršího typu není tento záběr až tak nutný, navíc je fyzicky velmi náročný.
Tyto tři způsoby se tedy liší polohou horní ruky - v prvním případě je víc natažená, v druhém ohnutá nad hlavou dozadu a ve třetím ještě víc ohnutá vpředu před bradou. První případ s největší možnou silou použijeme ve válcích a nájezdech do rozhraní (udržení lodi, aby nepodjela), kde se nepotřebujeme tolik pověsit na pádlo nebo při dostatku síly můžeme použít druhý způsob. Duffkův záběr se už v původním provedení nepoužívá, podobného efektu se docílí horní rukou dále za hlavou.

Technika přitažení s horní rukou za hlavou se dá trénovat už od dětského věku, dítě dá ruku natolik dozadu, kolik udrží. Kvůli namáhání ramen ale netrvejte na ponoření celého listu a už vůbec ne při nájezdu do silného proudu. Duffkův záběr bych děti neučil vůbec - je to opravdu namáhavé.
Místo Duffkova záběru se dnes použijeme závěs s vytočením těla, přitahujeme z velké vzdálenosti odzadu ke špici, jak uvidíme níže.

Pro úplné otočení ve slalomu se používá přitažení hodně od zadu, je to alternativa kombinovaného záběru ulomení-přitažení

Porovnání obou záběrů je zde.



Kolmo k ose lodi - dál nebo blíž od lodi:

Přitažení a závěs se někdy mylně spojují s automatickým náklonem za pádlem. Řídit a naklánět loď musíme ve všech případech nezávisle, takže pádlo dál nebo blíž od lodi použijeme podle toho, jestli je to jen řídící záběr nebo jestli jde o nájezd do proudu a je potřeba i zajistit náklon.
Vzdálenost pádla a jeho “nastrčení” listem dopředu nejsou zcela nezávislé, čím je tah proudu za pádlo větší a jezdec slabší, tím míň udrží horní ruku za hlavou a musí přitahovat vedle těla, ne vpředu.


Závěs, který současně zajistí náklon - nejprve na stranu zadáka, pak háčka. Pádlo je hodně naplocho.


Extrémní slalomový závěs s rukou za hlavou

Všimněte si slalomářské špičky - Volfa a Štěpánka, jak rozdílně drží pádlo v závěsu na klidné vodě a při snaze vyjet z válce:




Při nájezdu do proudu potřebujeme kombinovat záběr s náklonem - proto použijeme variantu, kdy list pádla dáme do vody co nejdál od lodi.

Především pro děti platí: Závěs s nataženýma rukama udrží váhu lodi při nájezdu do rychlého proudu. Použití závěsu s horní rukou za hlavou je mnohem namáhavější a nebezpečnější.

Závěs s přitažením odzadu


Dynamicky provedený záběr, jehož součástí je přitažení, je základem pro velmi rychlé a efektivní protočení lodi na ruku. Používá se ve slalomu jednak pro velký účinek a také proto, že umožní záklon v začátku závěsu a tím se dostane záď pod vodu, to usnadní točení. Další výhodou záklonu na začátku tohoto typu přitažení je nadlehčení špičky pro nájezdy do proudů a průjezdy válců z boku.


Závěs odzadu nejprve na klidné vodě - extrémní provedení, kdy je rameno velmi namáháno


Naopak méně intenzivní závěs, který mohou dělat děti odmalička


Přitažení na C1



Postup, kdy závěs přejde odzadu do přitažení, může dále pokračovat:
V případě, že je loď dostatečně otočená, využijeme příhodné polohy pádla vpředu a pokračujeme přímým záběrem
Pokud je potřeba dále točit, nemusíme vytahovat pádlo z vody pro opětovné přitažení, ale i zpětný pohyb pádla vodou může fungovat jako přitažení, pádlo musíme přetočit o 90°.


Závěs, přitažení, přímý záběr


Závěs, přitažení, protažení vodou a opětovné přitažení


  • Úplní začátečníci překroutí pádlo naopak - list je přikloněný přední hranou k lodi, za pádlo netáhnou, ale tlačí. Tak to snad není váš případ.
  • Předklon a zvedání zadku ze sedačky, oblíbené u začátečníků na nafukovačkách.
  • Obě ruce pokrčené a pádlo připlácnuté na hrudi.
  • Pádlo se zasadí do vody nedostatečně při výjezdu do proudu nebo při nájezdu do vracáku. Při závěsu se musíme plně opřít o vodu a nemusíme se bát, že tam padneme na stranu pádla: jak se dočteme v sekci o náklonech, závěs má snahu naklánět loď na druhou stranu, od pádla.
  • List pádla je po celou dobu vzadu a nezatáčí špičku lodi, ale táhne celou loď do boku.

Závěs pro podtočení zádi ve slalomu

Výše popsaný závěs s přitažením odzadu se používá ve slalomu: Ve slalomové lodi je potřeba zatížit záď, zintenzivnit závěs zpětným pohybem pádla a tím dojde k zanoření zádi.


Pro podtočení zádi se používá tento extrémní způsob závěsu, přesněji, je to přitažení - začínáme odzadu a pádlo protahujeme dopředu. Zde to uvádím jen pro úplnost, podrobněji o tomto protažení čtěte zde a o podtáčení zádi pod vodou čtěte zde..

Přitažení pro korekce směru

Na závěr si ještě zopakujeme přitažení během přímého záběru.
Při závěsu a přitažení, kdy loď je rozjetá a jde především o točení, svírá list pádla s osou lodi písmeno V - přední hrana směřuje od lodi, při zavěšení na silný proud může být pádlo s osou lodi rovnoběžné. Pokud je hlavním cílem záběru jízda dopředu a přitažení jen mírně srovnává směr, vychází přitažení z přímého záběru, ale list pádla se natočí vnitřní hranou jen částečně dopředu (záběrová plocha je natočená k lodi) a tažením natočeného pádla jednak udělujeme rychlost a navíc ji stáčíme na ruku. Uplatní se to i pro zadáka jako zesílení srovnání směru, kdy tento způsob přitažení a následovné vylití tvoří dohromady C-záběr, který jsme si popsali v kapitole o rozjezdech.



Korekce směru přitažením během přímého záběru u zadáka a u háčka.


  • Tento způsob záběru se nesmí nechtěně připlést do standardního přímého záběru. Při přímém záběru musíme list pádla udržovat kolmo k ose lodi. Platí to především pro háčka, zadák nasazením pádla na přitažení může korigovat směr i při přímé jízdě.



Návrat na začátek stránky