Rychlostní kanoisté a vodní slalomáři dostali v pražském kongresovém centru olympijskou kolekci. Nyní je jedenáct reprezentantů českého svazu kanoistů kompletně vybaveno na cestu do Paříže. Celý tým přivítal na fasování oblečení i Barboru Krejčíkovou, novopečenou wimbledonskou šampionku, a předal ji záchranný kruh s podpisy a nápisem "Jeden tým".  

Sjezdaři zakončili mistrovství Evropy ve švýcarském Dallenwilu ve velkém stylu. Česká medailová sbírka byla rozšířena o dalších pět individuálních titulů a pět zlatých medailí z týmových závodů. Zlatý double, tedy titul z dlouhého sjezdu i ze sprintu, získal kajakář Hynek Míka, singlkanoista Matěj Vaněk a deblové posádky Anna Viková-Běta Beierová a Adam Ondřich-Samuel Vejnar.

Sjezdaři pokračovali ve čtvrtek v závodech týmů. Dohromady se jim podařilo získat šest evropských titulů a dvě bronzové medaile. Zvítězili juniorští singlkanoisté a singlkanoistky, mezi závodníky do 23 let získaly tituly týmy kajakářek, kajakářů, singlkanoistů a deblkanoistů. Kajakář a deblkanoista Samuel Vejnar pokračoval na zlaté vlně. Ze čtyř startů během dvou dnů vybojoval čtyři evropské tituly.

Ve středu se závodilo ve švýcarském Dallenwilu v dlouhém sjezdu. Divokou, ledovou řeku už mají sjezdaři skvěle natrénovanou a potvrdily to právě výsledky v dlouhém sjezdu. Čeští junioři a závodníci do 23 let získali dohromady devatenáct medailí. Z toho sedm titulů, které vybojovali singlkanoisté Ondřej Kvapil a Matěj Vaněk, kajakáři Hynek Míka a Samuel Vejnar, singlkanoistka Magdalena Malá a deblové posádky Adam Ondřich-Samuel Vejnar a Anna Viková-Běta Beierová.

Už v úterý 2.7. proběhne zahájení mistrovství Evropy juniorů a závodníků do 23 let ve švýcarském Dallenwilu. Český tým na této přírodní trati absolvoval jedno soustředění minulý rok. Další soustředění, kterého se už zúčastnili všichni reprezentanti, proběhlo před dvěma týdny. Teď už jsou sportovci na cestě na samotné mistrovství.

Po čtvrtečním dlouhém sjezdu byly v plánu páteční sprintové kvalifikace a nedělní finále. Voda v italské řece Noce každým dnem stoupala a po závodě v dlouhém sjezdu se rozhodlo, že se sprintová trať posune o kus výše. Ta původní už totiž začínala být nebezpečná. Všichni se museli tomuto rozhodnutí přizpůsobit a začít trénovat na nové trati. A ani ta nebyla zrovna jednoduchá.