Předozadní náklon
Většina této kapitoly byla věnována náklonu do stran, protože s tím se vodák potýká nejčastěji. Nyní si k tomu přidáme i pár slov o naklánění dozadu a dopředu.
Na našich řekách vídáme zcela pravidelně dva nešvary, kdy se především háčci chovají nesmyslně: Při průjezdu válcem si lehnou na záda a někdy ještě pustí pádlo a dají si je do lodi. To se týká letních rekreantů a čtenáře této školy to jistě ani nenapadne. Horší je to s opačným problémem:
Háčci a především snaživé háččice na nafukovacích lodích se pro přitažení maximálně natahují dopředu, často dokonce se zadkem zvednutým nad sedačkou. Těžko se popisuje pocit odtržení od této techniky směrem ke slalomovému způsobu, kdy při nájezdu do válců a proudů loď zvedne špici a doslova prostřelí na druhou stranu.
Předozadní náklon těla vodáka má dva důvody:
- Umožní větší dosah pádla
- Odlehčí nebo zatíží příď a záď lodi podle potřeby
První důvod naklánění dopředu a dozadu bychom si měli spojit s jednotlivými typy záběrů - ke kterým záběrům se musíme zaklánět nebo předklánět?
- Nejvíc se dopředu natahujeme pro přímý záběr. Zde je potřeba minimalizovat naklonění lodi a to tím, že ve fázi předklonu táhneme za pádlo - list je mírně našikmo a tělo drží.
- Někteří vodáci se natahují celým tělem pro přitažení nebo závěs. Velmi mírné natažení pro posun listu dopředu se dá tolerovat, ale přitažení a závěs ve velkém předklonu je chyba. Při závěsu se list pádla dostane dopředu (při jízdě na klidnější vodě) nataženou spodní rukou a horní naopak pokrčenou nad čelem nebo až za hlavou. Na velmi prudkém rozhraní maximální sílu vyvineme pádlem vedle těla s vykloněním do strany, ruku za hlavou udrží jen maximálně vytrénovaní kanoisté. Hlavní věc ale je, že závěs je účinný i když list není extrémně vpředu. Slalomová technika je taková, že se začne přitažení s tělem vytočeným odzadu směrem k přídi a od přídě se pokračuje přímým záběrem, to jsme si ukázali na fotografiích nájezdu např. zde. Alternativně je možné odzadu začít zpětným širokým záběrem a protáhnout pádlo do přitažení, jak jsme si to ukázali zde. Všimněte si, že během přitažení se nikdo ve slalomu přehnaně nepředklání, předklon je až ve chvíli, kdy si jde kanoista pádlem pro přímý záběr.
- To stejné platí při přitažení a závěsu přes ruku. Do proudu se zavěsíme maximálním vytočením trupu a pádlo je vedle těla, daleko od lodi kvůli náklonu. Předklonění za záběrem následuje až tehdy, když protáhneme list pro přímý záběr (stále přes ruku).
- V obou případech je v pořádku, když se natahujeme pro záběr do vracáku, dáme tam pádlo a začínáme závěs, loď mezitím přijede blíž k rozhraní a pak zpětným pohybem - přitažením odzadu - dokončíme otočku. Plný boční tah za pádlo není v předklonu.
Závěs při nájezdu: List pádla je dostatečně vpředu, i když se nepředkloníme, vlevo závěs zadáka, vpravo u háčka.
Ani na singlu se nesmíme při výjezdu do proudu předklonit. Tělo se vytáčí za pádlem, špice je nad hladinou.
• Naklánění se dopředu pro závěs do vracáku nebo při výjezdu
• Uplně nejhorží je se nahnout dopředu a mít pokrčenou spodní ruku
Druhý důvod, kdy se zakláníme a předkláníme pro nahnutí lodi, záleží samozřejmě na jejím typu. Na nafukovačce díky jejímu tvaru dochází k předozadnímu nahnutí lodi záklonem či předklonem posádky minimálně, naopak slalomová loď s malým výtlakem ve špici a ještě menším v zádi na to reaguje velmi citlivě.
- Ve slalomu je jednoznačným důvodem pro mírný záklon zanoření zádi v pivotech.
- Pro průjezd velkými vlnami a válci potřebujeme odlehčit špici, proto se nenatahujeme pro záběr do “díry” neboli “žumpy” před válcem (má to i jiný důvod - pohyb listu v proudu a protiproudu válce).
- Při skákání jezů a stupňů předem se za stejného důvodu mírně zakláníme. Lehání letních vodáků do lodi na záda ponecháme v kategorii folklóru a pro utlumení dopadu použijeme pádlo.
- Při vjezdu především do prudšího proudu se také zakláníme, nadlehčená špička se nejen nezakousne do přitékajícího proudu, ale voda ji později začne unášet dolů - nestočí nás tedy příliš brzy například při výjezdu z protivodné branky.
- Při nájezdu do protiproudu se předkláníme. Zatížená špice se lépe “chytí” do vracáku a loď nepodjede.
Správný postup při přejezdu proudu: Loď tlačíme koleny dopředu, záklon si nastavíme takový, aby špička lodi byla nad vodou. Loď pak krásně a hlavně rychle klouže na druhou stranu.
Nejvíc musíme předozadní náklon držet tehdy, když hrozí zapíchnutí špičky do přitékajícího proudu.
Při nájezdu shora do vlny zatížíme záď mírným záklonem a tlačíme loď dopředu koleny
Naopak při vjezdu do protiproudu zatížíme příď, aby těžiště lodi bylo v klidné vodě a tak se loď lépe zastavila
Na singlu je o trochu těžší nastrčit loď koleny do proudu s pádlem přes ruku. Proto je v některých nájezdech možné během výjezdu jet na své straně, kde nemusíme překrucovat tělo a hlavně my, starší a méně ohební, se bez problému zakloníme. Přehodit pádlo můžeme až ve chvíli, kdy už loď klouže.
Chybný předklon při vjezdu do proudu. Výjezdy do válců a protiproudů především na závodních lodích (nízký profil, ne příliš zvednutá špice) vyžadují trochu víc práce. Už jsme si ukazovali, jak se zaklonit a kde zabrat při nájezdu do válců shora, aby se loď nezabořila špicí. Totéž ale musíme udělat při nájezdu z boku nebo zezdola. Pokud se při nájezdu dostane špice pod vodu, zhorší to stabilitu, rychlost průjezdu a změní naplánovanou trasu.
Další chyby
• Uhýbání vlně ve válci příliš velkým záklonem
• Špatné načasování záběrů, kdy natažení pro přímý záběr zatíží špičku při vjezdu do válce