Typy kanoí
Oddíly:
Otevřené kánoe
Uzavřené kánoe
Moderní kanoe pro slalom
Nafukovačky
OC1 a OC2
Na deblu v singlu
Otevřené kánoe
Uzavřené kánoe
Moderní kanoe pro slalom
Nafukovačky
OC1 a OC2
Na deblu v singlu
Jezdil jsem na mnoha typech lodí, nejen na těch, které vidíte na obrázku při úklidu našeho domu. Názory na všechny lodě jsou jednak subjektivní, jistě i ovlivněné tím, na jakou vodu jezdíme. Dále u nás existuje skupina nadšenců pro otevřené kánoe, ale tito hoši mají zkušenost s tak rozmanitými typy lodí, jaké si jen lze představit. Velmi rád se zúčastňuji setkání OC Maniaků, na kterých si všichni půjčují všechna dostupná plavidla a porovnávají. Proto v této kapitole místo obecných rad Billa Endicotta zazní spíše osobní zkušenosti a závěry a také zkušenosti badatelů v oblasi jízdních vlastností všemožných, hlavně otevřených kanoí.
Otevřené kanoe
Menší a lehčí otevřené kanoe, jako bývala Vertexka nebo Vydra a všechny její současné obdoby z laminátu a častěji z plastu mají tvar vycházející ze slalomových lodí dávných let (až na prolisy a plošší dno u plastových lodí). Proto jsou poměrně rychlé a obratné, dobře se s nimi udržují náklony. Na těchto lodích se tedy dá jezdit na docela slušné úrovni. Samozřejmě, největším nedostatkem na divoké vodě je snadné zalití takových lodí, kterému se dá zabránit použitím velké špricky. Ale zase tak moc to řešit nemusíte - především si loď zabezpečte proti potopení, stačí nafukovacími balony nacpanými do špiček, a pak někde pod šlajsnou můžete začít trénovat i na otevřené lodi hned na příští dovolené.
Když se postavíte pod nějakou šlajsnu na letní řece, většina plaváčků je z řad kanoí, zatímco rafty projedou. Mohlo by to navádět k přesedlání na raft, protože raft je lepší a bezpečnější, než otevřená kanoe. To je zásadní omyl. Jakákoliv kanoe i kajak totiž umožní člověku plný kontakt s vodou, je lepší se trochu snažit a vydržet. Ono to plavání taky k něčemu je - vodák si uvědomí, že voda přináší nebezpečí a dává si pozor, přizpůsobuje se vlastním možnostem. V extrémním případě bych si mohl vymyslet dva vnitřkem na sebe připevněné rafty a vlézt si mezi ně, to by bylo absolutně bezpečné plavidlo, při převrácení by se jen prohodila úloha dna a střechy :-). Ale co bych z té vody pak měl?
Takže otevřená plastová kanoe je jistě dobrým vstupním plavidlem do světa pokročilé kanoistiky.
Uzavřené kanoe
V následující kapitole si všímneme výhod novějších slalomových lodí, ale musím říct, že v některých situacích jsou zavřené lodě s dírami na konci nejlepším typem pro průjezd těžkých míst a některých jezů (“nezapíchnou” se tolik do vody, jako moderní slalomka). V kamenitých řekách, kde je nutné kličkovat, hrozí u těchto (a všech lodích se sezením na koncích) poškození při nájezdu na kámen bokem. Nevýhodou je také to, že pro klečení zadáka je dost nepohodlné mít nohy až vzadu, kde se loď zužuje.
Samostatnou kapitolou je Noah Amerika, plastová uzavřená deblovka, která je pro vodácké oddíly a výcvik výbornou volbou. Ta patří napůl sem a napůl do dalšího oddílu o slalomových lodích...
Moderní kanoe pro slalom
Hlavním důvodem přesunutí posádky doprostřed bylo to, že se tak mnohem snáze projede slalomovými brankami. Tato změna má ale mnoho dalších důsledků, převážně pozitivních:
- Lepší komunikace posádky, prostě se slyší (a pokud za komunikaci považujeme i to, že se posádka popere, tak i to je na takové lodi možné :-)
- Lepší točivost lodi. Kdo ví, co je to moment setrvačnosti, tak pochopí: ten je u takové lodi menší a tím je potřeba menšího momentu síly, aby se loď otočila.
- Je možné točit loď s velkou částí (většinou přídě) nad vodou. Kratší ponořenou část je možné otočit snadněji. K tomu se ještě dostaneme podrobněji.
- Negativním důsledkem je větší tendence poškození tenkých konců lodi a také snadnější zlomení na jezech a stupních.
- I když jsou lodi nízké, sedí posádka v té nejširší části, zadák nemusí mít nohy při klečení nacpané ve zužující se zádi.
- Řekl bych, že se na tomto typu lodi lépe eskymuje už jen kvůli poloze blíž středu, ale to opravdu jen teoreticky, protože na starém zavřeném deblu jsem nikdy eskymáka nedělal a na otevřence jen jednou v singlu. K tomu se přidává výhoda širokého rozkleku, který mají oba jezdci uprostřed lodi.
Moderní slalomové lodě jsou vyrobeny z uhlíkových a aramidových vláken, jsou velmi lehké, ale špatně se opravují a snadno lámou.
Slalomové debly při průjezdu vlnami nejmíň zvedají špičku. To má také několik důsledků:
- Loď se snadněji “potkává” s kameny na dně
- Háček a někdy i zadák jsou často úplně pod vodou. Ve studené vodě je to pro delší plavbu nepříjemné. Často je potřeba tomu přizpůsobit dýchání. Na druhé straně, požitek z takové jízdy je fantastický, srovnatelný s moderním plastovým kajakem, ale naprosto ne třeba s nafukovací lodí nebo raftem.
- Průjezd špičky lodi vlnou ji stabilizuje. Předek nafukovaček létající někde na vlnách znamená nejistotu i ve směru i v náklonu.
- Při výjezdu z držících válců, kdy v určitém místě z válce chceme “odbočit”, zůstává záď v proudu vody, který ji tlačí dolů nebo i do stran, to působí problémy. U nafukovaček a lodí s otvory na koncích teče proud pod loď, zatímco u slalomky dopadá na celou velkou plochu zádi shora.
- Rovný průjezd vlnami je nejkratší a tedy i nejrychlejší - slalomka i ve vlnách jede poměrně hladce a rychle.
V úplných začátcích slalomu, kdy se přesouvaly rychlostní závody na divokou vodu, klečeli jezdci v otevřené kánoi někdy těstě u sebe, stejně jako dnes na slalomové kánoi. Většinu výhod tohoto uspořádání ale tehdy nemohli využít.
Podrobnou historii vzniku moderní slalomové lodi najdete zde.
Slalomovou loď často není ve vlnách vůbec vidět a to ani nemusí být na moc těžké vodě. Posádka je ve vodě a to není jen věc pohledu - umožňuje to efektivnější záběr, řízení a stabilizaci, než kdyby loď byla nad vrcholky vln. Při čelním nájezdu do větších válců ale není pod vodou jen loď, ale i posádka. Nafukovací kanoe se chovají úplně jinak. Plastový kajak sice také někdy mizí celý pod vodou, ale přesto je v tom rozdíl - kajaky mívají víc zvednutou špičku a při skoku z větších výšek se rychleji vynořují čelně nahoru. Plochá a dlouhá slalomka mění svůj podélný úhel k hladině pomaleji.
Nafukovačky
Nafukovací lodě jsou určitě velmi praktické - snadno se přepraví, hodně vydrží, nepotopí se při převrácení. Přesto je jasně vidět, že všechny výhody, které v postupném vývoji přinesl lodím vodní slalom, u těchto lodí prostě nejsou.
Pro neřízené splouvání tekoucích řek není zase až takovým problémem, že jsou pomalé. Pomalost může vadit při nutnosti kličkovat - normální loď nesenou na kámen bokem stačí pár záběry posunout, aby se příčně k proudu odsunula, nafukovačka je v tomto líná.
Především je tady problém podstaty věci: Tyto lodě ubírají člověku bezprostřední kontakt s vodou. Další nevýhodou některých nafukovadel je udržení náklonu. Zatímco pevnou loď máme při klečení pod kontrolou a úhel náklonu lodi si určujeme naprosto přesně podle potřeby, nafukovací loď si v náklonu někdy dělá co chce, při malém bočním proudu sice odpouští chyby, ale ve výjezdech do proudu je obtížné ji udržet ve správném úhlu.
Nejhorší problém nafukovaček je na straně vodáků - zvyknou si na velkou pasivní stabilitu a vrhnou se na jakoukoliv vodu a pak se nestačí divit. Podle mého názoru nafukovací lodě degradují jak sportovní vodáctví, kdy je potřeba něco umět, tak to správné trampské vodáctví v širokých kloboucích na otevřených lodích se vší romantikou.
OC1 a OC2
V USA jsou velmi oblíbené klasické kánoe, podobné, na jakých se jezdilo závodně v 50 letech, ale často z moderních materiálů. To znamená, že C2 a dokonce i C1 mají velký objem, jsou celé otevřené, proti zalití zabezpečené velkou šprickou a častěji vyskládáním objemu vaky a bagáží. Je to tradice daná tím, že se v Americe jezdí turisticky s kompletní bagáží v lodi poměrně divoké a dlouhé toky. Tyto kategorie jsou označovány jako OC1 a OC2. V našich podmínkách je OC2 realizovatelná na jakékoliv otevřené kanoi, ale OC1 jezdí jen několik nadšenců, kteří si upravili (zkrátili) otevřenou deblovku. Sice se zde bavíme především o C2, ale přesto klobouk dolů před tímto nápadem...
Od doby prvního vydání této školy se mnohé změnilo. Více informací naleznete zde.
Na deblu v singlu
Při letním sjíždění jezů a šlajsen zadák vysadí háčka a sjede překážku sám. To je opodstatněné, když je málo vody, když by se loď mohla zlomit, když na konci šlajsny je velká vlna. Jinak ale tento styl nedoporučuji. Otevřená deblovka jetá v singlu se na souvislých vlnách stejně zaleje od zadu. To už je lepší ji otočit a sedět na sedačce háčka, protože ta je blíž ke středu lodi, loď jede předem dozadu, ale to vzhledem k symetrii turistických lodí nevadí. Jinak by měla loď zůstat vpředu zatížená bagáží.
A někdy vídáme nafukovací debly, na kterých v singlu někdo jede i dost těžkou vodu dokonce s přehazováním pádla, ať už přes ruku nebo úplně. Lehká špice se zmítá v oblacích a nedá se na to dívat. Ano, jsem zastáncem toho, že kanoe deblovka je pro dva a celá tato škola je především pro dvojice na C2. Jezdce na kánoi s kajakářským pádlem, zadáky bez háčka, kteří přehazují pádlo přes trup metr široké nafukovačky bych zařadil do vodáckého folklóru. Slouží k zvětšení rozmanitosti vodáckého lidu, ale to je tak asi vše.
Zadák přes ruku :-(
Původní C1 se jezdily vlastně na deblu, plná šířka 80 cm vyžadovala jiný styl jízdy, než dnes. Nepřehazovalo se, válce z ruky se jezdily v odklonu, někdy bylo nutné jet víc zešikma. Během vývoje se začalo přehazovat, ale zřídka, vždy pro řízení, ne pro pohon.
Přelomem bylo první zmenšení předepsané šířky lodi. Oproti deblu byla C1 snadněji naklonitelná, přehození pádla nevyžadovalo tak dlouhou trasu pádla ve vzduchu. To se posílilo ještě snížením lodí a pak zmenšením šířky na dnešní, při kvalitním záběru dopředu s natažením dopředu se tak pádlo na ruku a přes ruku ocitá velmi málo odchýlené od osy lodi a přehození je snazší. Dál na to mělo vliv i zkracování délky pádel během historie. Na lodi se už od hodně dávné doby sedělo uprostřed, ne vzadu.
Vodáci, kteří jezdí na deblovce v singlu se vlastně snaží používat loď z dávné minulosti současným způsobem. Ale je to ještě o něco horší - při sezení vzadu je loď v místě přehození ještě širší a navíc pádlo je při správně provedeném přehození (s vytočením těla) moc vzadu.
Rozdíl v typech lodí
Ve slalomu a u lodí, které ze slalomu vycházely, je jasně vidět příbuznost mezi C1 a C2 verzemi v každé etapě vývoje. V turistice se tyto cesty v posledních pár letech rozešly. To je jedním z důvodů, proč singlíři někdy jezdí na deblu v singlu:
- Neexistuje řada nafukovacích singlů, jsou jen debly
- U nás se až na vyjímky (Kursk) neseženou OC1
- Naopak zase kromě Noah Amerika nejsou dostupné zavřené plastové debly, škála kajaků, přestavitelných na C1 je obrovská a jsou i originální plastové C1.
Z výše popsaných důvodů doporučuji singlířům jezdit na singlu, to znamená na originálním a nebo s přestavěným kajakem - většina výrobců kajaků počítá s vestavbou a dokonce dodává tovární C1 klečení/sezení.
Shrnout se to dá takto:
- Na pohodlnou letní vodu. když není k dispozici háček, není problém jet v singlu a předek lodi zatížit bagáží.
- Na těžší vodu je dobré se posadit ke středu lodi, protože loď zatížená jen vzadu jede pomalu a příď si dělá co chce. Ne na každé lodi je to ale možné.
- Zatěžovat uměle příď na těžkou vodu je nesmysl - zátěž nedělá náklony, nemůže naskakovat na válce, může se posunout. Je lepší sedět blíž ke středu.
Menší děti se naučí lépe zadákovat, když najedou pár kilometrů bez háčka.