A jak to bylo doopravdy?
![](files/treehouse.jpg)
Po nějaké době se podařilo sehnat fotky. Jsou unikátní: Historické záběry byly jen v negativech, takže je nikdy nikdo neviděl, pár dalších se našlo rozstříhaných v jednom albu. Jen fotografie srubu na stromě je ilustrační, vyfotit Evansovo bydliště se teprve chystáme...
Johnny Evans o vzniku slalomové lodi
![](files/je22.jpg)
Na fotografii je Johnny Evans - ze svého domu na stromě vyjel na výlet...
Poprvé jsem přišel se svým vlastním návrhem, aniž bych věděl o francouzské C2. Podruhé jsme ji navrhli s Carlem Toeppnerem. Takže, vraťme se 40 let zpátky a podívejme se na to podrobněji.
![](files/je14-2.jpg)
Líbila se mi idea radikálního tvaru lodi a postavil jsem si svou vlastní C1 a se kterou jsem pak nikdy neprohrál. Byla to zábava pádlovat na takové lodi, ale někteří lidé tvrdili, že je hrozné, když je někdy celá loď pod vodou. Takové bylo myšlení tehdejší doby.
V letech 70-71 jsem závodil jen v USA, ale i na C2. Pak jsem se dostal do olympijské sestavy na C2 s Russem Nicholsem.
Na fotografii z mnichovské olympiády je (nebo spíš není) vidět Russ Nichols na háčku a Johnny Evans na zádi, ještě na lodi starého typu.
Když jsem se vrátil do Kalifornie, zmínil jsem se několika pádlujícím kolegům o myšlence přetvořit C2 na jakýsi druh velkého kajaku s malým objemem a schopností podjíždět branky.
Odezva byla ode všech záporná - viděli osobně neúspěšnou francouzskou loď na mistrovství v roce 1971.
Takže jsem pokračoval na lodi s dírami na koncích i v letech 73 a 74. S Carlem jsme začali jezdit koncem léta 74 tak úspěšně, že jsme usilovali o účast na mistrovství světa v roce 75.
Dvě zdánlivé maličkosti byly úpně zásadní:
První, že jsme bydleli v Mountain Ranch v Calaveras County, kde jme měli řeky Stanislaus, Mokelumne a Tuolumne Rivers hned u nosu
Druhá, že Carl byl automobilový inženýr a přišel z kajaku, takže nelpěl na designu tehdejší C2. Když nic, tak aspoň rozpoznal, jak těžko ty staré lodě točí. A to ani nezmiňuji ten těžký úkol pro háčka (což Carl byl) poznat, kde zrovna je zadek lodi.
![](files/je02-2.jpg)
Na fotografii je vidět zmíněná česká deblovka s dalšími dvěma dírami. Mountain Ranch, Kalifornie.
Na této lodi jsme dvakrát závodili v severní Kalifornii, pak jsme se na východním pobřeží snažili kvalifikovat na MS ve Skopje. Chtěl jsem s sebou vzít i standardní C2, kdyby nový design nefungoval. Carl si myslel, že by nás to rozhodilo, kdybychom brali druhou loď. 5 měsíců zkušeností a výsledky na závodech prokázaly, jak dobrý ten design je. Na střechu auta jsme naložili jen jednu loď a tak jsme vyjeli.
![](files/p1010146-2.jpg)
Myslím, že kdyby tu stejnou loď vymysleli jiní, výsledek by byl jiný. Měli jsme unikátní styl záběru a techniky a to způsobilo zájem dalších amerických dvojic o tento nový styl a C2 s otvory u sebe. Za naši krátkou kariéru jsme pokazili jen jeden závod a to byl ten ve Skopje.
Hartung se dochoval i na českých vodách, majitelem tohoto krasavce je Vladimír Hejtmánek.
Reprezentační výsledky (kromě roku 1974 jsem byl na C2 vždy zadák):
C-1 sjezd .............C-2 slalom ................................1969—SP (Ben Parks)
C-1 sjezd .............C-2 sjezd ..................................1970, 71—Národní závody (Jim Stuart)
..............................C-2 slalom ................................1972 Olympiáda (Russ Nichols)
..............................C-2 slalom ................................1973 SP (Russ Nichols)
..............................C-2 slalom ................................1974 Ne mezinár. (Tom Johnson of Kernville, CA)
..............................C-2 slalom ................................1975 SP (Carl Toeppner)
C-1 sjezd ................................................................1979 SP
C-1 sjezd ................................................................1981 SP
..............................C-2 sjezd ..................................1989 SP (Dan Schnurenberger)
![](files/je12-2.jpg)
K - 1 ............................................................................ 1993 Finlandia Clean Water Challenge: 1,000 mil z Chicaga do NYC; na Seda Glider po většinu závodu. Dojel čtvrtý.
Na fotografii je Johnny na tisícimílovém závodu
Několik poznámek:
Proč trup lodi z Hartunga? Tehdy v USA nic lepšího nebylo.![](files/je08-3.jpg)
Smíšená posádka na C2 Gilmanová/Lyda měla při slalomech na Esopus Creek ve státě New York lepší výsledek než my. To bylo jemné připomenutí, že náš tvar lodi má ještě své meze. Trať byla na tuto loď velmi úzká, to jsme si ale tehdy neuvědomili. Byla podobná, jako ta ve Skopje.
Udělali jsme toho hodně v krátkém čase a za málo peněz. Po všech těch vítězstvích jsme se museli rozdělit. Carl se vrátil do Truckee a pracoval tam. Já jsem zůstal v Mountain Ranch a vyráběl jsem pádla. Neměli jsme mnoho kladné odezvy na náš design a tak jsme to vzdali, abychom se finančně vzpamatovali. Vůbec jsme nemysleli, že se našeho konceptu chopí další konstruktéři a že to bude mít za následek tak převratný krok v kanoistice.
Chuck Lyda váže Monitor na VW Brouka, vedle stojí Marietta Gillman a vpředu Johnny.
![](files/je23.jpg)
John Evans
Angels Camp, California
Já bych k tomu dodal ještě jedno vynalezení lodi s jezdci u sebe, kromě toho od Francouzů a dvojího od Johnnyho: V začátcích rychlostní kanoistiky se jezdilo na klasické “kanadské” otevřené kánoi a jezdci klečeli na jednom koleně velmi blízko u sebe, dodnes to tak rychlostní kanoisté mají. Když se závody začaly jezdit na divoké vodě, jezdili závodníci zpočátku stejným stylem, u sebe a na jednom koleně. Teprve potom se přesunuli na konce lodí a klečeli tak, jak je to běžné dnes. Na slalomových závodech ve třicátých a čtyřicátých letech bylo možné vidět oba způsoby klečení a rozesazení do lodi.
![](files/je05.jpg)
![](files/je07.jpg)