Deblkanoistům pomáhají při dřině i delfíni a lachtani
Pětitýdenní soustředění deblkanoistů Jaroslava Radoně a Filipa Dvořáka v Newport Beach se chýlí ke konci a velké tréninkové dávky dávají medailistům z mistrovství světa pořádně zabrat. "Už jen vstát ráno z postele vyžaduje značné přemlouvání a sebezapření," popisuje Filip Dvořák.
V loděnici Newport Aquatic Center (NAC) v Kalifornii najížděli zejména kilometry ve vytrvalosti. "K tomu posilujeme a běháme. Nedílnou součástí jsou také tréninky s brzdou. Každý rok zde jezdíme měřené úseky a jejich časy jsou pečlivě zaznamenány v tajném sešitu našeho trenéra, takže máme porovnání s minulými roky a víme zhruba, jak na tom jsme," líčil Dvořák.
Výsledek? "Letos to na vodě nevypadá vůbec zle a oba jsem zaznamenali zlepšení i v silových testech. Tak uvidíme, jak se to projeví při závodech."
Při přípravě ve vodách kalifornského přístavu se kanoisté potkávají nejen s různými plavidly od veslic přes dračí lodě, paddleboardy až po luxusní jachty, ale také se zvířaty – pelikány, lachtany nebo delfíny.
"Když už při tréninku melete z posledního, ani nevíte, jak vám takový lachtan nebo delfín zvedne náladu," popsal Dvořák.
S delfíny se kanoisté setkávají spíše zřídka. "V přístavu jsou relativně vzácní a většinou na ně narazíme těsně před nějakým zemětřesením nebo těsně po něm. Asi jsou z toho trochu zmatení nebo nás chtějí varovat či co," řekl Dvořák s úsměvem.
Zato lachtani berou tamní vody spíš jako svůj domov. "Potkáváme je víceméně každý druhý den, když většinou loví ryby. A navíc občas vylezou na jachty, které pak okupujou. Majitel s tím nemůže nic udělat, protože jsou chránění. Jak delfíni, tak lachtani jsou občas zvědaví, kdo se to tam nad nimi na té vodě plácá," dodal Dvořák.
Pátá posádka z olympijských her v Londýně si díky abnormálně teplé zimě mohla v Kalifornii vychutnat veskrze letní teploty. "Newport Beach je naším oblíbeným a tradičním místem pro jarní soustředění nejen pro přírodní podmínky, ale také pro celkovou atmosféru a množství kamarádů a známých, které tady za tu dobu už máme," uvedl Dvořák.
Část tréninkové party pobývá u rodiny Corlissových, kde má perfektní zázemí a podporu pro trénink. "Druhá část skupiny má pronajatý dům spolu s jedněmi z nejlepších slovenských kajakářů všech dob Erikem Vlčkem a Jurajem Tarrem a jejich koučem Peterem Likérem. I to je vítaná změna a přispívá to k všeobecně lepší atmosféře v týmu."
Vedle tréninku také kanoisté vyrazili na hokejovou NHL a sehráli fotbalové utkání s německou reprezentací, s níž se v centru NAC potkali v prvních dvou týdnech soustředění. "Skončilo to remízou a bez zranění, takže ke spokojenosti obou stran," dodal Dvořák.
Termíny jarní přípravy museli dvojnásobní bronzoví medailisté ze světového šampionátu trochu upravit a zkrátit vzhledem k tomu, že první nominační závody je čekají v Račicích už 20. a 21. dubna. "Jedná se však vždy pouze o minimální změny, takže by to nemělo mít na sezonu jako celek moc vliv," míní Dvořák.
Naopak, zápisky z tajného trenérova sešitu přece napovídají, že drsná dřina, kterou podstupují, vede k výsledkům.
Text Barbora Žehanová, foto Libor Dvořák
.
.